Rumunsko 2002

Karel

4.5. sobota
Nájezd na dálnici a noc na parkovišti u města Magyarsad. Cesta do Budapešti rychle ubíhá, dálnice jak v SRN, vjezd do města také. Průjezd centrem a nájezd na dálnici M3 – směr Debrecín. Poplatek na dálnici 3.700 Frt. Obdivujeme jezera v blízkosti Tisy a projíždíme asi 150 km typickou pustou s množstvím rákosu a typickými usedlostmi (lišky, biče, kočáry). Na hranicích komedie trvající hodinu (2 piva + 1x Petry) – Rumunsko je stále policejní stát. Po přejetí hranic podstatně horší silnice a všude je velký nepořádek. Přes město Valea Lui Mihai míříme do Sato Mare a Negresti Oas do sedla Huta 587 m.n.m.: pěkné místo v klínu kopců, klid, koně, poraněný pes 725 km.

5.5. neděle
Ráno pokračujeme do obce Sapanta, kde je zajímavý hřbitov a kostel s náhrobky výjevů ze života pochovaných. V průměru velká účast obyvatel a náboženské rituály. Jedeme dále údolím „TISY“! Při ukrajinských hranicích přejedeme bezejmenné sedlo a dojíždíme do Borsy. Typické balkánsko – ruské město, spousta lidí na ulicích, nepořádek, řeky plné odpadků, budovy sídliště v dezolátním stravu. Kupodivu korzující mládež je velmi pěkně oblečená a kontrastuje se žebrajícími cikánkami, které jsou neodbytné.
Odpoledne jedeme nakrátko do turistického střediska Borsa, které stejně tak nepůsobí dobrým dojmem. Opuštěné domy a špína. Po krátké zajížďce sjíždíme směr Borsa. Po odbočení do pěkného opuštěného místa nás varuje místní usedlík před místními cikány a zve nás k sobě na zahradu. Pěkné místo, hladový pes a syn(?) mafián, který přišel k ránu a všichni se mu klaní. Rozpačité místo.

6.5. pondělí
Ráno budíček v 5:00 – auto necháváme u pumpy 14.900 Lei/1 l nafty. V 6:30 vycházíme na vrchol Pietrosul 2.3003 m. Dlouhý, prudký nástup po lesních cestách k jezeru Iezer (1910). Meteorologická stanice, lidi, psi. Dále stoupáme po sněhu bez maček, po starých stopách na hřeben a doprava na vrchol. Krásně jasno, výhledy na celou Rodnu a ukrajinská pohoří. (12:30)
Po chvíli začíná sněžit a vrchol Rebra (2221m) zdoláváme ve vánici. Hlavní hřeben na vrchol Buhaescu Mare (2119 m) dosahujeme v 14:00. Pokračujeme hřebenem dle plánu, Vašek nachází pochybnou značku, která se po chvíli ztrácí. V 15:00 pod vrcholem Repede (2074 m) ztrácíme morál a obracíme se k pomyslné značené cestě do údolí po modré značce. Značku nenacházíme, naopak obcházíme sklaní prahy a přecházíme potok. Naštěstí je v dolině opuštěná salaš a z ní údajná cesta. Obtížně ji sledujeme a jsme nuceni přecházet asi 8 „mostů“ z větví a kamenů nad rozbouřenou řekou. Návrat se zastávkou na „pouti“ s houpačkou z trámů asi ve 20:30. Odjíždíme několik km proti proudu říčky, abychom se vyhnuli vodě plné lahví a odpadků a unaveni usínáme rušeni auty. Všichni toho máme dost.

7.5. úterý
Spíme déle a odjíždíme směr Telciu hledat nejrozsáhlejší jeskyni v Rumunsku a možná i v Evropě (435 hluboká, 9 km chodeb). Přestože nás místní obyvatelé ubezpečují o správnosti směru, po hodině jízdy nás zaměstnanci sádek pstruhů přesvědčují o opaku. Tak si dáváme místní pivo (dobré – 10.000 Lei) a odjíždíme směr Ribisoara a po 25 km jízdy po velmi špatné silnici a uraženém třmenu na nádrži dojíždíme na konec doliny (základna lesních dělníků) a jeden z nich nám za cigarety ukázal vstup do jeskyně. Ve spěchu lezeme do vnitřního prostoru. Sestupujeme podél vody po několika žebřících chvílemi je to lezení vodou. Sestoupili jsem odhadem cca 180-200 m a byl to docela stísňující pocit. Vlezli jsem také do jeskyně dlouho (17:00) a bez vybavení (lana, jídlo, kvalitní lampy). Asi po hodině sestupu se nad obtížným prahem obracíme a jsme rádi, když vidíme denní světlo. Nic takového jsem nikdy nezažil, také se zde dá lehce zabloudit (nikde není výrazné značení). Večer už nikam nejedeme a trávíme noc v krásné dolině, stranou od lidí. Pro každého byl pobyt v jeskyni mimořádným zážitkem. Jeskyně se jmenuje Peštera Tausoarelor. Ráno jsme měnili v bance Romania v Borse bez problémů 80 USD za 2.668.000,- Lei.

8.5. středa
Ráno jedeme brzy a po horské silnici potkáváme chudé sedláky jedoucí na pole s dětmi a zvířectvem. Potom ujíždíme směr sedlo Rotunda, starodávný přechod, rozdělující pohoří Rodna a Suhard. Posledních cca 25 km jedeme po staré vojenské silnici. Sedlo je krásné, travnaté s ovcemi a bači. V 11:00 vycházíme po hřebeni na horu Ineut (2222 m) a dále Ineu (2279 m) je stále krásně, daleké výhledy (Peitrosul, celá Rodna, Ukrajina), cestou se střídá tráva, sníh a skály. Z vrcholu Ineu scházíme přímo sněhovým polem k jezeru Lala a do sedla přicházíme v 19:30. Přijímáme pozvání místního majitele chaty a tak trávíme večer u krbu, pojídáme, popíjíme své produkty a učíme se základní rumunská slova. Opět trávíme noc na krásném místě pod nebem plným hvězd v blízkosti rozstříleného betonového bunkru z II. světové války.

9.5. čtvrtek
Ráno opět vyjíždíme v 6:00 a jedeme údolím řeky Bistritta k velké přehradě Lacul Izvor Municelui (42 km dlouhá, kupodivu krátká hráz hlídaná vojáky). Dále projíždíme soutěskou Bikaz k jezeru Laco Rosa, které vzniklo po pádu laviny kamení, která vytvořila hráz. Jezero je plné stromů rostoucích z vody s ulámanými vrchy. Na spaní nacházíme kouzelné místo v horské dolině u čistého potoka v panenské přírodě.

10.5. pátek
Ráno odjíždíme do města Praid, prohlížíme solný důl a též přírodní solné svahy a cikánské osady. Projíždíme města Turgu Mares, Tuzla, Cluj Napoca, spíme na hřebenu pohoří Bihor.
Rumunsko 2002 – motto: krásná země plná kontrastů, krásná příroda – řeky plné odpadků.
Nejhorší osud má rumunský pes a kůň.

11.5. sobota
Potom už projíždíme Oradeou, děláme drobný nákup a vjíždíme do Maďarska. Na hranicích čekáme 2 hodiny. Kontroly vojenské policie. Budapešť objíždíme po okruhu, před Bratislavou další kontroly. Hranice 24:00, do 5:00 spíme kousek za celnicí na parkovišti u pumpy poblíž Bratislavy. Dovídáme se o loupežném přepadení banky u Maďarsku a o výsledku hokejového mistrovství světa.

12.5. neděle
Dojíždíme domů přes několik lijáků asi ve 13:00 (Lysá).

Zpět na přehled akcí