Dolomity  1999

Láďa

5.8. pátek
Odjezd - trasa: Mnichovice, Tábor, Písek, Strakonice Strážné. Za Českým Brodem první oprava - profukování trubky od nádrže ke skleničce, ucpaná vysráženým parafinem. Přejezd hranice 2 hod ráno bez problémů. Jel Martin. 15 km za hranicí nocleh u kamene "rozvodí".

6.8. pátek
Odjezd před 8 hodinou směr Passau, silnice č. 12 a 199. Jel jsem já. Ve 12 hod koupání u jezera Chimsee. Odjezd ve 13 hod. Tacho 73 423 km. Pokračuje Martin, silnice č. 171. V 16 hod. projíždíme Innsbruck, silnice č. 182, v 17:10 Brenner  hranice. Voláme domů, kupujeme špuntáto a pokračujeme dál. Jedu já. Ve 20 hod jezero Misurina, plné parkoviště, odjíždíme směrem passo Tre Kroci. Po pěti km další oprava při baterce, přespáváme u silnice.

7.8. sobota
Vstáváme v 7 hod., odjíždíme na passo Tre Kroci. V 9 hod odchod na 2denní túru. V 11 hod Rifugio Sorapiss, oddych a v 11:15 odchod nahoru na hřeben. Asi po 1/2 hodině přichází "déšť". Jsme na kůži promočení, Pavel roztrhl pláštěnku, takže ve 12,30 jsme zpátky na Rif. Sorapis. Po dešti odchod zpátky po 216 a 213 přes Cime di Marcoira. V 16:30 telefon domů, v 17 hod. zpátky u Avie. Máme toho plné zuby. Radek s Radkou vaří rizoto a polévku. V 19 hod. přijeli Polizei a decentně nás poslali pryč. Martin přejel na parkoviště k lanovce na Monte Cristallo. Zrovna tady probíhala nějaká slavnost. My jsme si dali další večeři, Pája dojedl řízek a já kuře v alobalu. Kombinace broskve-paprika se ve vaxu neosvědčila.

8.8. neděle
ráno Radek, Radka, Martin, Kuba a Týna odcházejí opět na 2 dny na Sorapis. My potom snídáme a v 10:45 odcházíme pod lanovkou na Monte Cristallo nahoru, obcházíme část Pomagagnonu, cesty 206, 205, 204. Nacházíme první štolu s výhledem na Cortinu. Zpátky se vracíme v 16:15, škrábeme brambory a k večeři je hovězí guláš s bramborem.

9.8. pondělí
vstáváme v 8 hod., vařím čaj, k snídani je poslední perník. Potom odcházíme po silnici směrem Cortina na cestu č.206 směr Rif. Mandres (dolní stanice lanovky Cortina - Rif Faloria ) a dál po cestě 212 na Rif Faloria, převýšení 700 m, nahoře oběd - stehna z kuřete s chlebem. Dolů jdeme po cestě 212 pod přibližovací lanovkou, u Avie v 15:30. Pája po celý den perfektní. Později přicházejí Martin a spol. Najíme se, zabalíme a přejíždíme na Falzarego.

10.8. úterý
ráno prší, vydrží to s přestávkami celý den. Procházíme jenom místní obchody. V 16 hod odjíždíme do Cortiny pro pláštěnky. Ceny jsou 45 000 a 70 000 lir. Zdá se nám to drahé, takže dětem koupíme zmrzlinu za 1300 lir kopeček. Po návratu jdou všichni lézt, já dělám úklid, večer vařím špíček ala …, potom jdeme spát.

11.8. středa
vstáváme v 6 hodin a po snídani před 8 hod. vyrážíme směrem Tofany. Cestou vidíme na 15 m sviště, kousek dál kamzíky. Po 9 hod jsme u prvního klettersteigu na Calstelettu. Tím vcházíme do štoly, kterou procházíme asi 30 minut. Cestou měním baterii v baterce. Potom jdeme asi 500 metrů po římse a nastupujeme do stěny. Pája se zpočátku bojí ale za chvíli leze jako starý kozák. Asi ve 12:45 se rozevřou mraky a vidíme druhou polovinu zatmění slunce, přitom nám všichni utečou. Na konci klettersteigu jsme asi v 13:30 hod. Potom postupujeme k vrcholu. Jsme v mracích, nemohu se zorientovat a tak chvíli tápeme. Po dosažení vrcholu Tofany di Rozes (3225 m n.m.) poobědváme kousek turisťáku s chlebem, uděláme společné foto a sestupujeme dolů. Cestou mi uklouzne noha a natluču si. Při sestupu v okolí Rif Guisani a Rif Cantore Kuba nachází kulky a nábojnice z první světové války. K avii přicházíme po 18 hod. Máme toho tak akorát. K večeři je rýže s játrovou omáčkou.

12.8. čtvrtek
vstáváme v 9 hod., kluci se nasnídají a jdou lézt. Potom snídáme já s Pavlem (párky a chleba). Pak vyrážíme do obchodu nakoupit Hance něco k svátku. Před polednem začíná pršet a vydrží to až do noci. K večeři dělám luncheon (6 konzerv) s bramborem, asi 1/3 ho zbyla na snídani. Při mytí nádobí a vylévání zbytků šlápnu do atd. Večer kluci hrají. Slunečnicový chléb zplesnivěl.

13.8. pátek
Prší ještě ráno. Vstáváme v 8 hod. Snídáme zbytek vysočiny s polystyrénem, chleba už necháváme na topinky. Po snídani se to rozfoukne ale teplota je 3° C. Po 9 hod vyrážíme na Lagazuoi, cesta 402. Cestou nás obklopí mraky. Nahoře si v restauraci dáme čaj - 3 000 lir. Venku fouká, tak se ještě chvíli zahříváme. Potom vyběhneme na vrchol - asi 150 m. Všude jsou mraky, nic není vidět tak udělám foto a vydáváme se dolů ke galerii. Baterky svítí bez problémů, ale udělali tady nové schody, drží se v nich voda, takže jsme zacákaní až …. Dolů se vracíme asi v půl třetí, dojídáme luncheon. Kluci potom jdou dolézt to, z čeho je včera vyhnal déšť. Já s Pavlem si myjeme hlavu a pak se za nima jdeme podívat.

14.8. sobota
vstáváme v 8 hod. posnídáme a kluci s Radkou vyrážejí lézt na Cinque Torri. Ostatní s Novákama jdeme na Averau. Je to cesta - č 439 - bez výrazného převýšení, na konci je klettersteig. Nahoře se na Pavla vrhnul nějaký italský horský vůdce, zahodil mu starou českou smyčku a dal mu svoji novou. Dolů opět absolvujeme klettersteig a pokračujeme cestou č 440 zpátky na Falzarego. Cestou se scházíme s klukama - úspěšně vylezli to, co si naplánovali. K avii přicházíme v 15 hod, děláme poslední kontrolu a v 16 hod. vyrážíme směrem na Brener. Jede Martin. Přijíždíme v 18:40 a hned běžíme koupit špuntáto (na poslední chvíli, už zavírají). Potom vaříme brambory a maďarský guláš, (vyměněn za vepřovku a krůtí guláš). Z Brenneru odjíždíme ve 20:30 hod  tacho  73 836 km, jedu já. O půlnoci se střídáme s Martinem u jezera Chimsse, Martin dojíždí na odpočívadlo jako při odjezdu - rozvodí - ve 3:30. Jdeme spát.

Zpět na přehled akcí