 |
||
Dolomity 1993
Honza 10.9. pátek Kluci ke mně do Nehvizd dorazili s avií již jako obvykle se značným zpožděním. Mrňous opravoval lanko ručního plynu a já mezitím nosil do avie matroš, lana a podobně. Při manipulaci s basama jsem je špatně postavil na sebe, takže v první zatáčce se pivo převrhlo. Naštěstí se rozbilo jen pět lahví a do toho čurbesu spadnul můj nový spacák. Dále již cesta probíhala v pohodě. Můj návrh na využití avie coby pojízdného nevěstince Jana rezolutně zavrhla. 11.9. sobota Na poledne jsme dojeli do sedla Pordoi ve skupině Sella Grodner Joche. Dešťové přeháňky nás neodradily a hned jsme šli na malou túru. Původně jsem chtěl s Martinem a Mrňousem vystoupit na vrchol Ssas de Luesa, ale v mlze jsme ztratili orientaci a tak jsme šli za Pavlem, Janou a Frantou na Rif. Pisciadu na čaj. Zpět dolů jsme sestoupili po via ferrata Tridentina. Krásný klettersteig. Škoda, že bylo ošklivé počasí. 12.9. neděle Projeli jsme Cortinou dále k jezeru Misurina. Cvičná túra nad jezerem, přejezd na parkoviště pod Tre Cime di Lavaredo k chatě Auronzo. 13.9. pondělí Vzhledem ke špatnému počasí se procházíme po obvodu masivu Tre Cime. Vítr, mlha a déšť nás zahnaly zpět do avie. 14.9. úterý Během noci se přehnala bouřka s kroupama, ráno pršelo. teprve na poledne jsme se vyhrabali z avie. Franta s Janou, Mrňous a Martin šli na Paternkopfel. Já s Pavlem jsem se vydal obhlédnout nástup na Cimu Ovest. Nástup jsme objevili v sedle mezi Cimou Grande a Ovest. 15.9. středa Ráno bylo jasné a mrazivé. Kolem deváté hodiny opouštíme parkoviště a suťoviskem stoupáme vzhůru. Ve vylámaném přístřešku ve skále jsme zanechali zbytečnosti a soustavou komínů a stěnek stoupáme vzhůru. Zde jsme se už navázali na lano, sem tam je i nějaká ta skoba. Ve vyšších partiích nás čekaly různé traverzy po lávkách. Také zde bylo chladněji a museli jsme překonávat zaledněné komíny a stěnky. Závěrečnou krátkou těžší stěnku plnou ledu jsme po několikerém neúspěšném dobýváni vyřešili přepadem a vrchol byl náš. Nahoře to pěkně funělo, byla zde vrstva čerstvého sněhu. Zpět dolů jsme slanili stejnou cestou. 16.9. čtvrtek Dnes se podařilo Frantovi po 6ti dnech utrpení "položit kabel". Předpověď počasí je špatná a tak jedeme do Cortiny. po prohlídce města jsme přejeli pod Tofanu. Já se šel odpoledne projít, kluci spali. 17.9. pátek Nástup na Tofanu di Roses začíná Casteletem - 200 m tunelem. Nikdo neměl baterku. Jinak se po tomto klettersteigu stoupalo dobře, leč poněkud výše začaly problémy. Skála byla zledovatělá, všechno jsme tahali rukama. Na zledovatělé lávce s utrženým lanem jsme budovali jištění ze svázaných smyček - nikdo nevzal repšňůru, natož lano. Nahoře pod vrcholem byl sníh, padaly krupky a bez maček jsme si netroufli na blízký vrchol. Sestupovali jsme běžnou turistickou cestou. Večer jsme popili vínko, Martin zahrál na kytaru a druhý den jsme frčeli domů. Škoda že nejeli Ilona a Vlasta. Myslím, že i přes nepřízeň počasí to bylo fajn. Zpět na přehled akcí |
||
|
|